Nejnovější články

Další sezóna nad plán :)

Tým se rozjíždí, členů přibývá a tím je i méně času na vlastní trénink. Na konci jara se mi také konečně podaří dokončit praktickou část trenérské licence v lyžování ( kvůli kovidu se praktická výuka dlouho odkládala) a už zbývalo napsat jen závěrečnou práci a bylo hotovo a čas tak soustředit se na tréninky s týmem a pomaličku také začít plavat. Do toho se mi tedy opravdu letos nechtělo. V závodním plánu jsem měla jen pár závodů Xterry, ale sezonu jsem začala už závody v Českém Poháru na bikách. Tam byl cíl vždy objet plný počet kol a závod dokončit, případně jako v Brně sjet a vyjet všechny části trati :) , což se letos povedlo a z toho jsem měla opravdu velkou radost. Protože posun v technice tak určitě je. V plánu byl ale nejprve krásný závod na Zadově, tam závodím moc ráda, trať je těžká, jak sjezdy tak výjezdy, vždycky si člověk sáhne na dno sil. Kromě zmíněného Brna to pak byl závod na Bedřichově, kde se mi poprvé podařilo se podívat do první desítky. Plánovala jsem ještě závod v Harrachově, ale nakonec jsem se po vydařené Xterra v Prachaticích, kde jsem překvapila sama sebe a doběhla si pro druhé místo v hlavním závodě (Short Track mi opět moc nevyšel a ukázalo se, že úzké tratě a špatné plavání je prostě špatná kombinace), tak jsem se rozhodla zkusit štěstí na Mistrovství Evropy při Xterra Germany v Žitavě. Tam tedy byla povinnost Elity se zúčastnit Short tracku den před hlavním závodem. Cítila jsem se velice dobře, ale to co se stalo po startovním výstřelu už bylo jen trápení. Po prvních pár záběrech ve vodě se mi udělalo zle od žaludku a už jsem bojovala jen sama se sebou abych závod dokončila. Druhý den jsem měla úplně prázdné nohy a vůbec nevím, jak se mi povedlo si doběhnout pro bronzovou medaili. Tady ale bohužel začaly zdravotní problémy, které se semnou táhnou až do teď. Doufala jsem, že si odpočinu a všechno bude ok, ale těsně před ME v Cross triatlonu a duatlonu v Itálii jsem chytla virózu a tak moc jsem si přála  tam jet, že jsem se i v tom stavu rozhodla, že ano. Nepovedl se bohužel ani jeden závod a musím říct, že ještě nikdy jsem tak dlouho a intenzivně nepřemýšlela při závodě o tom, že to zabalím, sednu si na mez a zůstanu tam. Bolelo to jak fyzicky tak psychicky. Totálně jsem se vyčerpala a to po všech stránkách. Dobré rozhodnutí to nebylo jet závodit, ale po bitvě je každý král :) . Z Itálie po závodě jsme se přesunuly do Švýcarska dokončit školení na xteráckého kouče...  Během sezony se mi ještě povedlo vyhrát závod Kola pro Život na Zadově na nejdelší trati. Xterru v Praze a v Mostě.

Ono to vypadá, že toho závodění letos moc nebylo a bylo to tak na plánu, ale když si k tomu připočtu trénování s dětmi, pořádání závodů - na jaře to byl běžecký Vertial ( seriál 3 závodů),  bikový Muhu Cup ( také 3 závody), Duatlon a večerní bikový závod na podzim. Bylo toho opravdu hodně a bez pomoci našeho týmu by to bylo nemožné... Tolik vyhrabaných cestiček, hodiny značení tratí a zase uklízení, pečení medailí a koláčů... Jsem unavená, hodně unavená... doufám, že se mi podaří nabrat sílu na novou sezonu v lyžařské stopě :) :) :) ! 

SPONZOŘI